sobecký (†soběcký Erb., Ner., †sobsky Klác.) příd. egoistický 1. dbající jen vlastního prospěchu: s. člověk; s-á povaha; s-é zájmy; s-é a zištné jednání; učinit něco z důvodů s-ch 2. svědčící o sobectví, prozrazující je: s-á politika; s-á lhostejnost; → přísl. sobecky (†soběcky Choch., Svět.): s. žít; ze všeho s. těžit; s. krutá žena; → podst. sobeckost (†soběckost Rieger), -i ž. sobectví: s. zamilovaných; s. a lakota