sochor, -u m. (delší) silná tyč, zprav. železná n. dřevěná, používaná při manipulaci s těžšími předměty n. s plavidly: páčit pařezy, kameny s-em; s-y k posunování železničních vozů; odrazit pramici s-em bidlem; vzepřít (něco) s-em; loďaři, dřevaři se s-y; ♦ točit se jako s. v pytli nemotorně, neohrabaně; hut. předvalek menšího rozměru; → zdrob. sochůrek, -rku m. (6. mn. -rcích): voraři navalují slabší dříví s-em; přen. expr. rudolící s. (Bran.) pořízek