socialismus [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat.) 1. společenskoekonomická formace spějící k beztřídní společnosti, v níž jsou soukromovlastnické vztahy k výrobním prostředkům nahrazeny vztahy kolektivně vlastnickými, první, přechodná fáze ve vývoji společenského řádu nastoleného proletářskou revolucí (předcházející komunismu): cesta lidových demokracií k s-u; různé formy přechodu k s-u; budovat s., základy s-u; tábor, svět s-u SSSR a ostatní země se socialistickým zřízením; žít v s-u v socialistickém řádu; země s-u (pův. o SSSR, dnes i o ostatních socialistických státech); přechod od s-u ke komunismu 2. vědecké marxisticko-leninské učení o takovéto společnosti a její výstavbě: tvůrci vědeckého s-u Marx a Engels; vítězství revolučních idejí s-u 3. učení o společenském řádu založeném na zespolečenštění majetku n. vůbec usilující o spravedlivější sociální řád, i předmarxistické n. nemarxistické: utopický s.; lassallovský s.; křesťanský s. (Staš. aj.) (pův.) směr spojující nábož. ideologii s úsilím o spravedlivější sociální řád, (později) vedoucí hlavně k zastírání třídního boje 4. ideologie někt. polit. stran, hnutí ap. navazující na někt. prvky těchto učení n. někdy zneužívající jich k buržoazním n. nacionalistickým cílům: bernsteinovský s. (sociálně demokratický) revizionismus; indický, africký, arabský s. uplatňování prvků socialistického systému v rozmanité míře a formě, zejm. v hospodářství někt. rozvojových zemí Asie a Afriky; – národní s.; (německý) nacionální s. nacismus