sofisma [-iz-], sofizma, -tu s., řidč. sofismus (dř. též -ism), -mu m. (z řec.) důkaz zdánlivě správný, argument, závěr záludně vyvozený (k oklamání jiných): obratná advokátská s-ta; toto s. mne nezmate (Vrchl.); hledět se omluvit s-my (Svět.)