sokol, -a m. (1. mn. -i, -ové) 1. menší dravý pták s vrubem na zobáku: cvičný s. užívaný k lovu ptactva; (být) rychlý, bystrý jako s.; hoch jako s. švarný (Svět.); zool. rod Falco: s. obecný 2. poněk. zast. expr. bystrý, statný, udatný mladý muž: černohorští s-ové (Hol.); statný mládenče, s-e jasný (Čel.) 3. (též sokolka v. t.) (dř.) člen tělovýchovné organizace Sokol: bratři s-ové; oddíly, cvičení s-ů; → zdrob., zprav. expr., sokolík, -a (6. mn. -cích), sokolíček, -čka (mn. 1. -čci, -čkové, 6. -čcích) m.; — Sokol, -a m. (6. j. -e) název pro tělovýchovné jednoty na vesnici; název bývalé tělovýchovné organizace: chodit do S-a; cvičit v S-e