sonda, -y ž. (z fr.) odb. 1. pomůcka, přístroj n. zařízení sloužící k prozkoumání, zjišťování a měření něčeho těžce dostupného: med. žaludeční, žlučníková s.; radioizotopová s. zaváděná do hluboko uložených orgánů k ozařování; tech. proudová s. k měření tlaku v potrubí n. v kanálech; jad. fyz. scintilační s. k zjišťování intenzity záření; raket. kosmická s. umělá planeta; s. k Měsíci; přen. (ponořit) do díla Wolkerova sondu (Šal.) prozkoumat je 2. zkušební jáma, vrt ap. (do země) k zjištění existence n. jakosti zemin, přen. zkušební zjišťování, zjištění něčeho; pokus 2: (vy)hloubit sondy; vertikální s.; naftové sondy; přen. provést několik sond v rozsáhlém materiálu