součinitel, řidč. spolučinitel, -e m. (4. j. -e, 1. mn. živ. -é, neživ. -é i -e se shodou podle zvoleného tvaru) (-činitelka, -y ž.) kniž. a publ. kdo (n. co) působí, má na něco vliv současně, účastní se něčeho spolu s jinými činiteli; činitel 1, faktor, -u: film — důležitý s. moderního života; rozhodující s-é (úspěchu ap.); kupní síla je dána celou řadou hospodářských s-ů; kritika je aktivním spolučinitelem vývoje spolutvůrcem; žena, významná s-ka v rodině; mat. součinitel koeficient; fyz., tech. koeficient: součinitel stlačitelnosti (kapalin), roztaživosti, absorpce, kontrakce