souběžný příd. rovnoběžný, paralelní 1. táhnoucí se, běžící stejným směrem: s-é přímky, ulice; několik s-ch vrásek na čele; bot. s-á žilnatina; tech. motor se s-mi písty 2. současně probíhající, vedle sebe trvající, dějící se n. konaný za stejným účelem: s. vývoj politické situace ve dvou státech; s-é zjevy; s. kurs ruského jazyka; hud. s. pohyb hlasů postup dvou n. více hlasů týmž směrem ve stejných intervalech; biol. s-é druhy blízce příbuzné druhy sousedících území; práv. s. trestný čin spáchaný v souběhu; → přísl. -běžně: stezka vinoucí se s. s potokem; – otisknout s. originál s překladem; → podst. -běžnost, -i ž.