soused, -a m. (1. mn. -é, ob. -i) (sousedka v. t., zast. a nář. souseda, -y, Koll., sousedkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, Šaf., ž.) 1. kdo bydlí, žije, působí vedle obydlí n. působiště někoho jiného; kdo je v těsné blízkosti, vedle někoho: máme nového s-a; nesnášenliví s-é; spory se s-y; jít na návštěvu k s-ům; s-ův dům; – můj s. ze školy žák sedící se mnou v lavici; naši s-é Poláci †2. obyvatel obce s domovním, pozemkovým majetkem, občan: Věk, kramář a s. města Dobrušky (Jir.); všichni s-é a spolubydlitelé jedné vsi (Pal.); → expr. zdrob. k 1 *-sídek, -dka, *-sedíček, -čka (Lier) m.