soustruh, -u m. (6. mn. -zích) tech. druh obráběcího stroje, kt. obrábí otáčející se předmět ubíráním třísky jednobřitým nástrojem: pracovat na s-u, u s-u; automatický, ruční s.; čelní, egalizační, hrotový, lícní, univerzální s.; svislý s. karusel 4; s. revolverový, kopírovací; → zdrob. soustružek, -žku m. (6. mn. -žcích)