souzvuk, -u m. (6. mn. -cích) 1. současné, zprav. souladné znění několika zvuků; harmonie 2: s. hlasů, zvonů; s. houslí s klarinetem (Heyd.); zpívat v s-u (Něm.); přen. barevný s. (Kuba) 2. kniž. (vzájemná) shoda 2, soulad 2, 3: rodinný s. harmonie; uskutečňovat pokrokové ideály naší minulosti vs-u se soudobými ideály (Gottw.)