spása, -y ž. 1. (v náb. pojetí) spasení 1: všecko opustili pro spásu duše (Jir.); modlit se za spásu něčí duše; dojít spásy; Armáda spásy 2. záchrana (od záhuby, z nebezpečí, z neštěstí): nikde spásy, nikde uniknutí vyváznutí; boj za spásu vlasti; hledat spásu v útěku; jen v boji je naše s. (Olb.); přen. matka byla jedinou jeho spásou a útočištěm; expr. ty moje spáso! (Ner.) (zvolání vyjadřující hnutí mysli) †3. (zř. též spása, -y m., Tyl, ps. též Spása) Spasitel 1; (božský) spasitel 1, ochránce vůbec: světa s. (Vrchl.) Kristus; Maria! ó matko Spásy naší (Zey.); – tu číši bohům spásám obětuju (Vrchl.)