spěšný příd. rychle něco konající n. rychle konaný; rychlý 1, kvapný 1, chvatný: s. posel; – s. krok rychlý a ostrý; s-é pohyby; s. stisk ruky; s. útěk překotný; s-á práce; s-á zpráva; s-é hlášení rychle dodané; pošt. s-á zásilka přepravovaná obyčejně, ale doručovaná co nejdříve po příchodu na pošt. dodací úřad; žel. (dř.) s. vlak zrychlený; → přísl. spěšně (*spěšno): s. vstát ze židle; s. načmárat, prohodit několik slov; s. dodělávat objednanou práci nachvat, naspěch, v rychlosti; s-o dýchat (Mrš.) rychle; pošt. jako spěšná zásilka, expres; → podst. *spěšnost, -i ž. (Jir,)