spařiti dok. (3. mn. -í) 1. (co, koho) přelít vařící n. vřelou vodou n. krátce povařit: s. čaj; s. drůbež opařit 2; s. ovoce před nakládáním; s. špenát; knedlíky ze spařeného těsta odpalovaného (kuch.); výplata metlou v horké vodě spařenou (Jir.); řidč. pelášil domů jako spařený (Staš.) opařený (ve význ. 1); ♦ zůstala, jako by ji spařil (zast., Něm.) (čast. opařil) nepříjemně překvapena, zaražena 2. (co) účinkem tepla poškodit, zranit: (kůže) jsou spařené (Jah.); — ned. spařovati