spaní, -í s. spánek 1: mít dobré, špatné, lehké s.; je čas ke s.; vytrhnout se, vyrušit někoho ze s.; být probuzen z prvního s.; nemít na s. ani pomyšlení; mluvit ze s.; ♦ ob., dnes zprav. žert. sedněte si, ať nám neodnesete s. (výzva hostu, aby se posadil); → expr. zdrob. spaníčko, -a s.: ráno chutnalo s. (Herb.); to je, panečku, s. (Šmil.); — v. též spáti