specialita (poněk. zast. ob. špecialita Herrm., Kosm.), -y ž. (z lat. zákl.) 1. zvl. obor, ve kt. někdo vyniká; koníček 2: jeho s-ou bylo určování rostlin zálibou; moučník je matčinou s-ou 2. zvl. vynikající druh zboží; zvláštnost: tabákové, uzenářské s-y; léčivé s-y; umělecké s-y; → expr. zdrob. k 2 *specialitka, -y ž. (Vach.)