spekulace, -e (ob. špekulace, -e, zast. spekulací Ner., Svět., zast. ob. špekulací Hol., Sab., -í) ž. (z lat.) 1. promyšlené jednání (zprav. obchodní) mající za cíl dosažení prospěchu, zisku, úspěchu (ne vždy přímou cestou); hanl. vypočítavé, ziskuchtivé jednání vůbec: bankovní s.; pozemková s.; postavil dům ze s.; – hanl. hledí si více s. než poctivé práce (Kosm.); špatná š. by to (s vdovičkou) nebyla (Rais); obch. (za kapit.) snaha odhadnout vývoj hospodářských jevů a těžit z obch. operací tomuto odhadu přizpůsobených; práv. jednání, jehož hlavním motivem je zprav. dosažení zisku 2. spekulování, uvažování, přemýšlení (zprav. abstraktní), hloubání: metafyzická s.; hovor. odvyknout abstraktním s-ím; oddávat se s-ím; nevytrhuj mě ze š. (Jah.); filos. deduktivní, nadzkušenostní způsob usuzování (popř. bez ohledu na fakta); — spekulační v. t.