spekulant (ob. špekulant), -a m. (1. mn. -i) (spekulantka, ob. špekulantka, -y ž.) (z lat.) kdo se zabývá spekulací: burzovní s.; pozemkový s.; s-i s obilím; – ziskuchtivý s.; chtěl se dobře oženit, byl od mládí s. vypočítavec, prospěchář; – filosofický s. (Z. Nej.); hovor. věčně o něčem hloubají, jsou to takoví s-i mudrlanti; → expr. zdrob. spekulantík, -a m. (6. mn. -cích): drobný s. (Bran.); — spekulantský (ob. špekulantský) příd.: s-é obchodní zájmy; – s-á ziskuchtivost; → přísl. spekulantsky (ob. špekulantsky): s. využívat něčeho ve svůj prospěch; → podst. spekulantství (ob. špekulantství), -í s. vypočítavost, prospěchářství