spisovný (†spisovní Zelený) příd. 1. (o jazyce, řeči, jaz. prvcích, jevech ap.) užívaný v literatuře a v tisku vůbec, ve veřejných projevech (ve škole, v rozhlase, na divadle ap.): s. jazyk jednotná podoba národního jazyka, sloužící společnému dorozumívání ve všech oblastech veřejného života; s-é slovo; s. tvar, s-á výslovnost; s-á čeština; s-á úprava pohádek (Tille) 2. poněk. zast. týkající se spisování n. spisů: takto není mnoho práce s-í (Ner.); seznam kněh a věcí s-ch (Ner.); → přísl. k 1 spisovně: vyjadřovat se, mluvit s.; → podst. k 1 spisovnost, -i ž.