spleť, -ti ž. (mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ťmi) 1. (též bás. splet, -u m., 6. j. -u, Vrchl., *spletí, -í s., Heyd.) něco mezi sebou, do sebe spleteného, propleteného: s. provazů, žilek, kořínků; s. výhybek 2. kniž. směsice, změť: s. hlasů; s. zpráv; s. intrik; s. citů; s. představ; s. myšlenek