spočívati ned. kniž. 1. k spočinouti: s. na lůžku být položen, volně ležet; jejich ruce spočívaly na sobě; dlaň spočívala na opasku; jeho kosti už dávno spočívají v zemi jsou pohřbeny; – (kočár) spočíval na mohutných perách (Jir.); ve výrazu tváře spočívalo něco žertovného; moc trvale spočívá v našich rukou; oči všech spočívaly na učiteli utkvívaly; – klasik spočívá v nevzrušeném klidu (Fischer) setrvává; unaveni spočívají ve spánku po námaze (M. Han.) odpočívají; – nohy spočívají celým chodidlem na zemi; věž spočívala na lomených obloucích; nádrž musí s. na pevném podstavci; přen. hospodářství spočívá na dobrých základech; – všechny starosti spočívají na mně leží; vina spočívá na vás; na penězích spočívá kletba 2. (na čem) mít v něčem základ, odůvodnění, pramen ap.; zakládat se: práce spočívá na nejnovějších pramenech; nedorozumění spočívalo na omylu; jeho tvrzení spočívá na mylných předpokladech 3. (v čem) mít podklad v něčem, týkat se něčeho; záležet: vaše práce bude s. v kontrole výrobků; jejich chyba spočívá v nedůslednosti tkví, je; → nás. spočívávati