spořádati dok. 1. (co, koho) uspořádat, srovnat 3: s. nábytek, knihy; s. lístky v kartotéce; s. účastníky průvodu; snažil se s. své myšlenky; – s. kartotéku, archív; s. vojsko; s. průvod 2. poněk. zast. (co, koho) postarat se o úpravný, řádný, čistý vzhled něčeho, někoho; uspořádat, upravit: s. příbytek; s. si svůj zevnějšek; s. si vlasy (Zey.); trochu se s. před zrcadlem 3. (co) vyřešit, rozřešit, projednat, srovnat 5, 6, uspořádat (něj. záležitost): s. své záležitosti; s. poměry v Evropě; s. své finance, dluhy; všechny spory se časem spořádaly; expr. já si to s ním spořádám vypořádám; soudce se pokusil obě strany s. smířit †4. (co) uspořádat, uskutečnit, zorganizovat: spořádání koncertu ve prospěch Národního divadla (Ner.); jak jste vy (bál) spořádali! (Tyl) †5. (co, koho) uzpůsobit, upravit pro něj. účel: slovo spořádané na účin (John) zaměřené; podle toho spořádej celou svou bytost (Klicp.) 6. expr. (koho, co) potrestat, zbít, porazit 4: spořádal všechnu chasu; hostinský rváče spořádal 7. ob. expr. sníst: s. mísu placek; ten toho dovede s. ○ předp. u-; → nás. spořádávati ○ předp. u-