společenský příd. 1. vztahující se k lidské společnosti; sociální 1: s-é poměry; s-é zřízení; s-é třídy; s. jev; s-á spotřeba; s-á organizace práce; s-é zájmy; s. vývoj; s-á přeměna; s. převrat; s. systém, řád; s-é postavení; s-é vztahy, zákony; s-é vědy zabývající se jevy týkajícími se lidské společnosti; ekon. s. produkt; s-á reprodukce; s-á forma výroby; s-á struktura složení vrstvy, třídy společnosti 2. týkající se vzájemného styku lidí, setkání, zábav ap.: s. dům; s-á místnost; s-é styky; s. a kulturní život; s-á činnost; s. tanec; s-á hra provozovaná ve společnosti, pro vlastní zábavu; s-é chování; s. takt; s. úbor; člověk je tvor s. žijící ve společnosti, pospolitý; s-á povaha družná; s. pud; liter. s. román sociální; odehrávající se v prostředí urč. (zprav. vyšší) společenské vrstvy (feudální, měšťanské ap.); zool. žijící v koloniích: s. hmyz (např. mravenci); s. hnízdoš (např. havran, racek); včel. s-é včely žijící v roji †3. společný 2: s-é vězení (Ner.); s-á mysl (Tyl) společný úmysl, cíl; → přísl. k 1, 2 společensky: s. důležitý jev; práce s. nutná; – chovat se s.; → podst. k 1, 2 společenskost, -i ž.: s. neznamená stádnost; umělecké dílo postrádající s-i; – s. v jednání; veselost a s. (Ner.)