spolehlivý příd. takový, na kt. lze spolehnout, spoléhat; bezpečný 2: s. muž; s. hlídač, pracovník; poslat s-ého posla; politicky s. člověk; osoba státně s-á; s. izolační materiál; pevná, s-á loď; podávat s-é zprávy jisté; být s-m měřítkem; vědět něco ze s-ého pramene hodnověrného; → přísl. spolehlivě: s. pracovat; s. jdoucí hotlinky; vědět něco s.; → podst. spolehlivost, -i ž.: s. informací; osvědčení o národní s-i; automobilová soutěž s-i