spoluobčan, -a m. (spoluobčanka, -y ž.) jeden z občanů téhož státu, města, obce v poměru k ostatním: být oblíben svými s-y; v oslovení, při oficiálních projevech: vážení s-é; → zdrob., zprav. expr., spoluobčánek, -nka m.; spoluobčanský příd.: s. vztah; *spoluobčanství, -í s. příslušnost k témuž státu, městu, obci (Lid. nov.); *spoluobčanstvo, -a s. spoluobčané (jako celek): láska k s-u (L. Zápot.)