spoluvina, -y ž. účast na (společné) vině: mít s-u; důkaz s-y; přiznat s-u; s. na krádeži; spoluvinný příd.: s. na vraždě; → přísl. spoluvinně řidč.: usmívat se s.; v. též souvinný
spoluvina, -y ž. účast na (společné) vině: mít s-u; důkaz s-y; přiznat s-u; s. na krádeži; spoluvinný příd.: s. na vraždě; → přísl. spoluvinně řidč.: usmívat se s.; v. též souvinný