spravovati ned. 1. k spraviti: s. punčochy; kalhoty záplatami spravované vyspravené, záplatované; s. auto, vodovod; s. hodinky; s. cesty opravovat; s. sítě (Erb.); živí se spravováním a přešíváním; spravovala zlámaniny (Herb.) rovnala; – řidč. s. si náladu; – řidč. ob. s. věc křikem; – nář. s. dobytek (Šlej.); Barča dělá po domě, spravuje chlév (Rais); je čas jít s. (Hol.); – zast. a nář. u kamen si (koledníci) spravovali šaty (Něm.); Josef už spravuje vůz (Mrš.) 2. (co) vést správu něčeho, být správcem něčeho, řídit: podnik státem spravovaný; s. jmění spolku; s. hospodářství; s. dům (Jir.), domácnost (Hál.), statky (Vrchl.) vést; neschopnost buržoazie s. výrobní síly (Engels); s. obec; s. zemi (Něm.); s. svět (Zápot.); s. svůj život (Herb.) †3. dělat 2, vykonávat, vyřizovat: (kat) pobouřen vzkřikl "Nebudu s.!" (Jir.) popravovat, stínat 4. zř. zast. (co) zapravovat, platit 1: v těch dnech formani cla nespravují (Wint.); — spravovati se ned. 1. k spraviti se 1: spravoval se i při dietě; dítě se na horském vzduchu pěkně spravovalo 2. poněk. zast. (čím; podle čeho; po čem) řídit se: s. se zásadou (Ner.), názorem (V. Mrš.); zákony, jimiž se spravovali jeho (Přemyslovi) potomci (Jir.); s. se podle rad (John), dle rady (Zey.) ○ předp. na- se, po-, vy-; → nás. spravovávati ○ předp. vy-; — rozl. od zpravovati