sprchnouti dok. (min. -chl, podst. -chnutí) 1. dát se do deště, zapršet: mělo by s.; neos. večer krásně sprchlo 2. kniž. spadnout 1 v krůpějích; spadnout, opadnout vůbec: sprchne trochu rosy (Mach.); přen. tolik sprchlo polibků nám na rty (Vrchl.) sneslo se; – hvězdy sprchly z nebe (Sova); již sprchla první vločka sněhu (Čech); sprchne kdys ten půvab rozmanitý (Čech) zajde, zmizí †3. uplynout, vypršet: kaž všem ven, hodina sprchla (Wint.); — ned. sprchati