srůst, -u m. (6. j. -u) 1. spojení jednotlivých částí něj. celku růstem; něco srostlého vůbec: s. zlomeniny; s. kostí; – med. srůsty pohrudnice, osrdečníku vzniklé po zánětu; s. prstů syndaktilie; miner. rovnoběžný s. 2. řidč. kniž. vůbec těsné spojení, sloučení, splynutí něčeho v celek: slova vzniklá srůstem skupiny slov (V. Math.)