sraziti dok. (3. mn. -í, rozk. -raz, trp. -žen) 1. (koho, co) nárazem n. silou přivést k pádu (k zemi n. směrem dolů); povalit, porazit 1; (prudce) shodit 1: srazilo ho auto; jednou ranou s. dvě kuželky; padl jako bleskem sražený; – s. někoho se schodů, přen. expr. stroze, hrubě odmítnout, vyhodit; s. vázu se stolu; s. někomu čepici; s. někomu hlavu utít; ust. spoj. s. (též zlomit) vaz (krk, hlavu), přen. mít neúspěch, ztroskotat; ♦ s. někomu hřebínek 2. (koho, co) prudkým pohybem n. ranou dostat z vyšší polohy do nižší: s. si klobouk do čela narazit; hlava sražená mezi ramena vtlačená; vítr srazil kouř (zpátky) do komína; s. ruku napřaženou k ráně; být sražen zpátky, přen. odražen, poražen, zbaven odvahy ap.; s. někoho na kolena, přen. porazit, pokořit; přen. neštěstí ho nesrazilo nezdeptalo, nezničilo; nevzalo mu odvahu 3. tech. řidč. (co) (uražením, odstraněním ostré části) zkosit: s. hrany 4. (co, koho) prudkým nárazem k sobě přirazit; nárazem spojit, seskupit v celek: s. stoly, vagóny k sobě přirazit; s. paty; s. podpatky (při voj. pozdravu ap.), přen. podřídit se; s. (čast. dát) hlavy dohromady, přen. poradit se; – vítr srazil mraky v kupy; srazme své řady (Hora); přen. nacistický karabáč nás srazil dohromady (R. právo) sjednotil 5. (co) způsobit, že se něco srazí (ve význ. 5, 6), zmenší svůj povrch, objem n. zkapalní, vytvoří sedlinu: s. novou látku praním, žehlením; – s. páru náhlým ochlazením; s. krevní bílkoviny 6. (co) snížit 4, zmenšit (hodnotu, výši, intenzitu něčeho); způsobit pokles něčeho: s. ceny o 10%; s. kurs akcií; s. mzdy; – s. (lékem) horečku; s. něčí odvahu, sebevědomí potlačit; s. něčí naděje; kuch. s. var zmírnit přilitím studené vody 7. (co z čeho) odečíst 1 (peněžitou částku z částky větší), odpočítat 2; řidč. (komu z čeho, na čem) strhnout 7 (z platu ap.): s. deset procent z platu, z honoráře (na daň); s. dluh ze mzdy; s. něco z ceny; – zase mně srazili z platu (H. Dvoř.) snížili plat; písaři na služném srazil (Svět.); s. něco někomu na platu 8. řidč. (koho, 4. p., od čeho, z čeho) odradit 1, zradit: s. někoho od další práce; — sraziti se dok. 1. (~; s čím) prudce na sebe narazit (v pohybu, v jízdě); expr. (~; s kým) (o lidech) náhle se setkat (zprav. nečekaně): vlaky se srazily; auto se srazilo s tramvají; – srazili se ve dveřích narazili na sebe, expr. setkali se; expr. náhoda tomu chtěla, že se s ní srazil na ulici; přen. jejich pohledy, zraky se srazily 2. řidč. (~; s kým, čím) střetnout se (v utkání, ve sporu), utkat se: pěší vojsko se srazilo s jízdou; nejednou se s ním srazil dostal se do sporu 3. řidč. expr. mít sraz (ve význ. 1); setkat se 2 (podle úmluvy), sejít se 2: srazíme se všichni v lese (Fr. Krat.) 4. stěsnat se, směstnat se, stlačit se; spojit se 1 (v celek): řady pochodujících se srazily k sobě; srazili se ke zdi (Vanč.); krev se mu srazila k srdci nahrnula se; – mraky se srazily v kupy; s. se v jeden šik semknout se, přen. sjednotit se 5. (o tkanině) zmenšit (zkrácením vláken) svůj povrch, objem: látka, blůza se praním srazila 6. (o páře) zkapalnět; (o tekutině) utvořit sedlinu, vůbec zhoustnout; sednout (se) 1: pára se srazila v kapky na oknech; – v horku se mléko snadno, často srazí; přidávat do majonézy olej opatrně, aby se nesrazila; sražená krev 7. nář. pádem, úderem se pokřivit (v páteři): spadl se stromu a srazil se (Šír); — ned. srážeti, s. se; — rozl. od zrazit, z. se