srdečný příd. k srdce 2, 1 1. upřímně, opravdově pociťovaný a projevovaný, o upřímnosti svědčící; upřímný, přátelský 2: s. vztah mezi lidmi; s-é přátelství; s. rozhovor; s-é přání, uvítání; s. pozdrav; s-é díky; pronést několik s-ch slov; s. hlas; dát se do s-ého smíchu; s-é veselí 2. chovající se přívětivě, upřímně, přátelsky, jednající s nepředstíranou vlídností; upřímný, přátelský 1, 2: s. člověk; s-á bytost (Boženy Němcové) (Fuč.); s-é soudružské prostředí přívětivé, vlídné; přen. jaké s-é prostředí tvoří staré nádobí uprostřed stolu (Neum.) hřejivé, milé †3. srdeční 1: s-á vada (Herrm.); – s-á záležitost (Rais) citů, zvl. milostných; nář. s. prst levé ruky (Preis.) prsteník *4. expr. nesmírný, veliký: s-á hanba (R. Svob., Sab.); — zpodst. *srdečná, -é ž. srdečný, přátelský rozhovor: sedl jsem si proti němu a začal jsem s-ou (Rais); → přísl. k 1, 2, 4 srdečně: s. pozdravovat, vítat; s. se smát, veselit; s. litovat někoho, něčeho; s. psaný dopis; s. vřelý tón; – s. přívětivá stařenka; – expr. to je mi s. jedno, lhostejné úplně, zcela; → podst. k 1, 2 srdečnost, -i ž.: s. vztahů mezi oběma národy; přivítat někoho s nelíčenou s-í; výraz bodré s-i; s. smíchu; s. v hlase; – s. sovětských vojáků; slovanská s.