srnčí příd. 1. vlastní srncům, srnkám, pocházející ze srnců, srnek: s. mládě; s. parůžky; s. maso, hřbet; s. kůže; s. rukavice z vydělané srnčí kůže; mysl. s. zvěř srnec, srnka a srnčata 2. podobný srnci, připomínající srnce: tmavé s. oči; s. hněď; s. krok lehký, pružný; s. hbitost; zool. střeček s.; zvěr. s. kost (u koně) zduření na vnější ploše hlezna; kuch. s. hřbet; — zpodst. srnčí, -ho s. 1. srnčí zvěř: chovat v oboře s. 2. srnčí maso: s. na smetaně; péci s.