srostitý příd. řidč. kniž. konkrétní 1: s. svět (Drda); s-á tvrdá selská řeč (Petra Chelčického) (L. Steh.); → přísl. srostitě: vyjadřovat s. obecně vyslovené poznatky (Sez.); → podst. srostitost v. t.