srovnati dok. k rovnati (zejm. 1-3) 1. (co) učinit rovným (ve význ. 1, 2), přímým něco křivého n. ohnutého; narovnat 1, vyrovnat: s. ohnutý drát, tyč; s. záda napřímit; řidč. přen. expr. s. záda někomu (Vanč.) nabít mu 2. (co) učinit rovným (ve význ. 3), hladkým něco pomačkaného n. hrbolatého; urovnat; (co s čím) uvést do téže roviny (s okolím ap.): s. zmačkanou sukni; s. dlažbu zarovnat; s. vršek s okolím; ust. spoj. s. město se zemí zbořit (do základů), zničit; ♦ smrt nás všechny srovná po smrti si budeme všichni rovni; odb. vytvořit rovnou plochu; vyrovnat do roviny: dřev. s. fošnu; tech. s. terén, pláň, podklad vozovky 3. (co, koho) upravit podle urč. řádu vzájemné umístění jednotlivin v něj. celku; spořádaně někde umístit; (co) podle urč. řádu uspořádat, upravit něj. celek vhodným umístěním jednotlivin; urovnat, uspořádat: s. knihy v knihovně; s. papíry na stole; s. dříví na hromadu; s. nářadí; s. cvičence podle velikosti seřadit; abecedně srovnaná kartotéka; – s. prádlo do prádelníku; – s. knihovnu, skříň, zásuvku; přen. s. si myšlenky v hlavě; ♦ nemohu si to v hlavě s. nedovedu to pochopit, nerozumím tomu 4. (co, koho s čím, kým) vytknout shodné a rozdílné vlastnosti dvou n. více jevů, věcí, osob ap.; porovnat 1: s. písmo dopisů; s. názory různých lidí konfrontovat; s. výsledky; s. nynější dobu s dobou minulou; s. překlad s originálem; ty dvě děti nelze po stránce povahové vůbec s. 5. (co; co s čím, kým) uvést, upravit do správného, náležitého stavu, polohy ap., do shody s něčím: s. (si) hodinky nařídit; s. si šátek na hlavě; – srovnej (si) krok s ostatními vykroč stejnou nohou jako oni 6. (co) smírně, dohodou vyřídit; urovnat; (koho, 4. p., koho s kým) přivést k smíru; smířit 1, usmířit: s. spor; ať se nebojí, já to srovnám (Něm.); – s. soupeře; s. krále se šlechtici; přen. nemohu to s. se svým svědomím; nemohu s. se svými zásadami, aby... 7. ob. expr. (koho, co) prohnat 3, potrestat: já vás srovnám, se mnou si nebudete hrát (Poláč.); — srovnati se dok. 1. přejít z křivého do rovného stavu, do rovné polohy; napřímit se, narovnat se 1: s. se v zádech, v ramenou; mysl. zvěř se srovná postřelená zvěř se vzchopí a běží n. letí dál 2. nabýt uspořádaného stavu; uspořádat se, urovnat se: děti se srovnaly do řady seřadily se; myšlenky se mu nechtěly v hlavě s.; časem se to samo srovná (k dobrému) upraví 3. (s čím) smířit se 2, shodnout se 1, porovnat se 1; (s kým) vyjít v dobrém; snést se 3, porovnat se 2: nemohl se s. s názory druhých; dej, aby cit se srovnal s rozumem (Vanč.); – s nikým se nedovede s.; prosila, aby se hleděli s. (Svět.); — ned. srovnávati, s. se