srp, -u m. (6. j. -u) 1. hospodářský nástroj půlkruhovitého tvaru, s držadlem na ruční žnutí trávy (kdysi i obilí): nažít trávy srpem; naklepat, nabrousit s.; s. a kladivo jejich zpodobení jako symbol komunismu, zvl. součást státního znaku SSSR a emblému komunistických stran (vedle rudé hvězdy); svatá Markyta hodila s. do žita (pořek.) nastaly žně 2. řidč. srpek 2: na obloze svítil s. měsíce (Mrš.); zdrob. srpek, srpeček v. t.