stálý příd. 1. jsoucí, trvající bez přerušení; nějak zajištěný; trvalý, neměnný (kniž.): s-é zaměstnání; s-é pracovní síly; s-é sídlo; s-é divadlo; s. plat pevný 4, fixní; s-á měna; najít si něco s-ého trvalé zaměstnání; usadit se někde na stálo (i nastálo) natrvalo, trvale; mezinár. práv. s. zástupce pověřený zastupováním urč. vlády u OSN n. j. mezistátní organizace: s-í členové Rady bezpečnosti pět velmocí stanovených Chartou OSN (SSSR, USA, Velká Británie, Francie a Čína); voj. s-á armáda pravidelně doplňovaná na stanovený mírový stav; zool. s-í ptáci neměnící místo pobytu (např. vrabec) 2. nepodléhající vlivům, změnám, stále stejný; trvalý, neměnný; pevný 6, vytrvalý: s-á barva; s-á teplota stejnoměrná; s-é počasí ustálené; s-é zdraví; s. mír; s. zájem; s-á povaha; být s. v citech; poněk. zast. s. muž věrný, vytrvalý, důsledný; ekon. s-é náklady kt. se při změně hospodářské činnosti nemění, fixní; s-á pasíva; fyz., chem. stabilní 1: s-á rovnováha; s-é sloučeniny, látky konstantní; zákon s-ch poměrů váhových; stav. s-é zatížení stavby, konstrukce; mat. s-é číslo konstantní; veličina s-á konstanta 3. pravidelně n. trvale se vyskytující; pravidelný 1, 3; ustálený: s. host, zákazník; s-í zaměstnanci kmenoví; s-é obecenstvo (divadelní, sportovní); s. lékařský dozor; s-á kulturní rubrika v časopise; – s-é formule (sňatkové, soudní); mysl. s-á zvěř trvale se zdržující v jednom honbišti n. na urč. místě; jaz. s. přízvuk neměnící své místo ve slově; příklonky s-é slova, kt. jsou vždy příklonkami; liter. s. básnický přívlastek epitheton constans; → přísl. stále v. t.; → podst. stálost, -i ž.: s. měny; – s. barvy; – s. v jevech; odb. neproměnnost fyzikálních, mechanických a chemických vlastností v čase: s. materiálů; s. na světle; s. textilních vláken; výr. rozměrová s. papíru