stínový příd. 1. k stín: s-é obrysy; s-é postavy tvořené stínem; pohybovali se v mlze jako s-é přeludy; s. obraz, s-á kresba silueta; div. s-é divadlo ve kt. se scénický obraz i dění předvádí stíny herců n. loutek vrhanými na stínítko, stínohra; s-á loutka; film. s. film druh trikového filmu s pohybujícími se siluetami; med. s. obraz vznikající stínem tělesných orgánů na prosvěcovacím štítě 2. kniž. podobající se stínu; neskutečný, předstíraný: s-á existence; s. život ne plně žitý; s-é postavy hry neživotné; s. boj; polit. s-á vláda, s. kabinet (v někt. státech, zvl. v Anglii) sbor představitelů hlavní opoziční strany sledující otázky jednotlivých vládních resortů; sport. s. box cvičný boj s myšleným soupeřem 3. odb. s-á čára tučná (silná) čára v psaném písmu; → přísl. k 1, 2 stínově: od postele se odloupla s. postava (Til.) jako stín; – postava (novely) zas na nás působí matně, s., málo výrazně (Lit. nov.); → podst. k 2 stínovost, -i ž.: náznaková s. (divadelní hry) (Šal.)