stírati ned. (1. j. -ám) 1. k setříti: s. prach; s. slzy; s. pot s čela otírat; s. dešťové kapky s okna, – řidč. s. podlahu hadrem otírat; s. si čelo šátkem; – nářeční znaky se stírají mizí; při přednesu s. hranice veršů; s. původní ráz města; s. rozdíly mezi prací fyzickou a duševní odstraňovat; – hovor. expr. ten je v tom článku pěkně stírá rázně kritizuje; stírá každého pro maličkosti ostře mu je vytýká, pro ně ho trestá; – zast. požár stíral stavení (Tyl) ničil; – zast. praž je (kosti) a na prášek stírej (Hol.) roztírej, tři; stírání rtuti a síry (V. Šaf.); film. stírání vytlačování jedné scény druhou: vějířové s.; řem. (v zlatnictví) stírání broušení vrchní základní plošky drahokamu 2. slang. (co) horlivě něco dělat, provádět, činit se: stíral jsem z listu valčík (Žák) horlivě hrál; ti (fotbalisté) to stírali! ○ předp. na-, ob(e)-, od- (pood-), ode-, po-, pod (e)-, pro- (rozpro-), při-, roz(e)- (poroze-), se-, vy-, za- (poza-)