stříbřitý (*stříbřivý Třeb.) příd. lesknoucí se, třpytící se jako stříbro; znějící jasně, čistě; stříbrný 3: s. lesk; s-á jinovatka; s. sníh; – s. hlas; s-é zazvonění (Lid. nov.); zool. racek s.; karas s.; → přísl. stříbřitě (*stříbřivě): hedvábí s. bílé (Malíř.); s. modré ryby; – řidč. s. lesklý soprán (R. právo); → podst. stříbřitost, -i ž. řidč. stříbrnost: s. mladých letorostů stříbrný lesk