střihati, stříhati ned. 1. (co) nůžkami ap. krátit n. vůbec odstraňovat: s. (někomu) vlasy, vousy; s. si nehty; s. suché konce větviček odstřihovat; s. ovčí vlnu 2. (koho, co) nůžkami ap. zkracovat někomu, něčemu vlasy, srst ap. n. keřům, stromům výhonky n. vůbec krácením nůžkami upravovat: holič stříhá zákazníka; s. ovce; s. keře sestřihovat; kožel. stříhání kožišin úprava srsti na stejnou délku; film. provádět sestřih 3. (co; do čeho) nůžkami řezat, rozřezávat, rozdělovat; (co) nůžkami rozdělovat na menší části: s. papír; s. drát; s. plech; – s. čtvrtku na proužky 4. (~; co; nač) nůžkami rozdělovat (látku) na žádané tvary oděvu ap.: krejčí stříhá (látku); s. si na šaty 5. (co) nůžkami vytvářet n. zhotovovat: s. panáčky, papírová kolečka vystřihovat; s. (si) proužky papíru 6. často expr. (čím) pohybovat, kmitat na způsob rozvírání a svírání čepelí nůžek: (motýl) stříhal křídly (K. Čap.); s. nohama kmitat (např. při kraulu), zř. klátit (Kapl.); s. ušima, přen. dávat pozor; přen. expr. s. po někom očima (Ner. aj.) rychle, střídavě se dívat *7. expr. (co) rychle, hbitě konat; (~) rychle, hbitě se pohybovat: s. poklony (Hol.); – koroptve stříhaly nám okolo hlav (Herb.) rychle sem tam přeletovaly 8. zast. ob. (po kom) dávat na někoho pozor: nedbal, jak Šimůnek po něm stříhá (Jir.) ○ předp. do-, na-, na- se, o-, ob-, od-, po-, pod-, pro-, pře-, při-, roz- se, u-, u- se, vy-, za-; → nás. střihávati, stříhávati ○ předp. o-, od-, pro-, pře-, při-, roz- se, u-, vy-, za-; — dok. střihnouti