stříkačka, -y ž. (2. mn. -ček) 1. přístroj na rozstřikování n. vstřikování tekutiny: zahradní s.; ruční s. na postřik stromů; injekční s.; přen. expr. práskající s. (Olb.) puška 2. strojové zařízení na stříkání vody (zprav. při hašení požáru): k ohni přijeli požárníci se s-mi