středozemí, s. 1. zř. a zast. střední část země n. státu, zemědílu ap.: člověk v s. narozený (Ner.) ve vnitrozemí 2. S. země kolem Středozemního moře; Středomoří 2; *středozemec, -mce m. *1. vnitrozemec (Lit. nov.) 2. obyvatel Středozemí; středozemní příd.: zř. s. řetěz obchodu (Rieger) vnitrozemský; – zeměp. S. moře mezi jižní Evropou, severní Afrikou a Přední Asií; středozemský příd.: zř. expr. (pojedu k moři) já ubohá s-á myš (Štech) člověk z vnitrozemí; – s-á fauna středozemní, mediteránní (odb.)