střelnice, -e ž. 1. místo určené k výcviku ve střelbě: cvičná s.; vojenská s.; pouťová s. stánek, kde se střílí o výhry †2. též střílnice (Tomek) střílna 1: nikde neviděli okna, nikde střelnic (Čel.) †3. též střílnice zbrojnice: (dosti peněz,) aby střílnice dostatečně opatřena byla (Jir.); → zdrob., zvl. k 1, střelnička, -y ž.