střepina (†třepina Jg.), -y ž. drobný úlomek; odštěpek 1 (z něj. předmětu skleněného, kovového, z kosti ap.): s-y skla střepy, střípky; kovové s-y; vyjmout s-y roztříštěné kosti; s. granátu; s-y ledu (Rais); → zdrob. střepinka, -y ž.: kostní s-y; přen. s-y zkušeností (M. Han.); s-y smíchu (Šrám.); příd. střepinkový