střet, -u m. (6. j. -u) řidč. kniž. a bás. 1. střetnutí, setkání 2: očí s. (Čech); jít v s., přen. (Heyd.) vycházet vstříc 2. srážka 2, boj 1, střetnutí; zř. spor 1, rozepře: krvavý s. (Čech); – generační střety názorů kolize