střetnouti se dok. (min. -tl, podst. -tnutí) k střetati se, střetávati se: kniž. náhodou se střetli na ulici; přen. jeho pohled se střetl s pohledem ženy setkal se; – poněk. kniž. armády se střetly srazily se v boji; ve finále se (spolu) střetnou tato mužstva...; střetnutí lidu s vládnoucí třídou; s. se s někým v diskusi; – střetnutí zájmů; — střetnouti dok. nář. a sloven. (koho, 4. p.) potkat 1, spatřit 1: šuhajka jsem cestou střetla (Heyd.); s. kamzíky (Lit. nov.) ○ předp. na-, na- se, po-