střevíček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách) 1. zdrob. k střevíc; střevíc, zvl. ženský a dětský: atlasové, plesové s-y; dětské s-y; ♦ nosit ještě dětské s-y být dítětem; vyrůst, vyzout se z dětských s-ů dospět n. přestat s mladistvými, začátečnickými pošetilostmi 2. lid. název pro janovec a j. rostliny s velkými motýlovitými květy; — příd. k 1 střevíčkový: s. satén na střevíčky