střevíc, -e m. 1. nízká obuv, zprav. lehká: letní, domácí s-e; kožené s-e; sametové, lýkové s-e; obout si, zout si s-e; dětské s-e (čast. střevíčky), přen. (Ner.) začátečnictví; zř. ani pod s. se mi nehodí (Něm.) (výraz pohrdání); ♦ ví, kde ho s. (čast. bota) tlačí zná své obtíže, nedostatky 2. stará délková míra, stopa 5 (31, 6 cm): měřit na s-e; kola na půl s-e široká (Rais) 3. zeměd. s. žací lišty její spodní součást, po kt. se pohybuje; → zdrob. střeviček v. t.