střihnouti (*stříhnouti Erb., Čap.-Ch., Kosm.) dok. (min. -hl, -hnul (ob.), -hla, trp. -žen) 1. k střihati, stříhati 3, 4, 2, 6: s. do látky; vzal si papír a střihl; ust. spoj. (čára, brázda) jako když střihne rovná; – sama si šaty střihla; s. si na kabát; šaty střižené do zvonu; sukně jednoduše střižená; přen. expr. Feuerbachova morálka je střižena na kapitalistickou společnost (Štoll) vytvořena pro ni, hodí se pro ni; – krátce střižená bradka; stromy střižené do jehlanu sestřižené; – s. ušima; přen. expr. s. po někom pohledem rychle se podívat; zř. fňukej si, střihl princ (Uh.) krátce, úsečně řekl; sport. střihnutí provedení střihu (ve význ. 4) 2. (koho, 4. p.) nůžkami poranit: s. se do prstu 3. ob. expr. (koho, 4. p., komu co; čím) uhodit, udeřit, praštit 1, zasáhnout: s. kobylu; střihl mu takovou, že se posadil dal, vlepil, vrazil 4. zhrub. (co) ukrást, vzít: kdybys něco střihl, tak tě zavřou; střihni to (Otč.) 5. s. si obl. mor. napít se 2: pak si notně střihl, dolil sklínku (Kosm.) ○ předp. do-, na-, o-, ob-, od-, po-, pod-, pro-, pře-, při-, roz- (poroz-), se-, u-, u- se, v(e)-, vy-, za-