stabilisátor [-zá-], stabilizátor, -u m. (z lat. zákl.) stabilizační zařízení n. prostředek: chem. s. výbušin; fot. s. citlivosti (emulze); fyz., elektr. s. proudu, napětí; tech. s. motorového vozidla, lodi, letadla; — stabilisátor, stabilizátor, -a m. (*stabilisátorka, *stabilizátorka, -y ž.) řidč. kniž. činitel přispívající k stabilizaci: hospodářský rozkvět je s-em poměrů; (poezie) s-ka života politického a státního (Šal.)